Hospodaření obce se vztahuje převážně na využívání energetických zdrojů, zástavbu a nakládání s odpady. Zastavěná plocha obou katastrů je přibližně 5,5 ha. Plochy pro bydlení jsou převážně soustředěny do centrální části obce Úhlejov v pásu podél páteřní komunikace III. Tř., do úzkého pruhu zv. Brodek a v Chroustově do ploch po obou stranách druhé hlavní komunikace III. Tř. vedoucí z Miletína na Zvičinu. Dále jsou zde oddělené lokality bydlení Růžovka a Horní Mlýn. Důležitou součástí místní zástavby je lokalita chatové osady mezi Chroustovem a osadou Růžovka.
Zdroje pitné vody pro objekty jsou řešeny individuálními úpravami, jakož i odvody odpadních vod, což v současné době mění zákon a řeší způsob nakládání s odpadními vodami, aby nedocházelo k dalšímu znečištění. Pevné odpady jsou v současnosti likvidovány svozem odpadků, kterou zajišťuje specializovaná firma a odpad odváží mimo katastr obce, kdy kromě svozu komunálního odpadu je dostatečně rozšířeno třídění odpadu.
Topení v objektech je z převážné většiny řešeno lokálními topeništi na dřevo a uhlí, plyn není zaveden.
GEOGRAFICKÁ POLOHA OBCE
Obec se rozkládající se severovýchodně asi 8 km od Hořic na rozloze asi 180,9 ha v katastru Úhlejov a 230,9 ha v katastru Chroustov. V roce 1994 byla k obci Úhlejov, pod kterou patřili části katastru Brodek a Růžovka, připojen i katastr obce Chroustov (vzdálen přibližně 2 km západně). Z hlediska geomorfologického je toho území zařazeno do provincie Česká vysočina, Krkonošsko-jesenické soustavy, podsoustavy Krkonošské podhůří, Zvičinskokocléřovský hřbet. Reliéf terénu je zvlněný s výrazným jižním sklonem, lokalizace terénu je ohraničena souběžným údolím tří potoků.
GEOGRAFICKÝ VÝVOJ OBCE
Počátky formování krajiny se vztahují k druhohorám, tedy přibližně k údobí 125 miliónů let před našim letopočtem. Křídový oceán, který se v tomto období opíral o hory (dnešní Krkonoše), naplavovat dostatek písku a přispěl tak vzniku masivní vrstvu pískovce. V historii byl často těžen pro sochařské a kamenické využití, v katastru Úhlejova jsou vzpomínkou na doby těžby povrchové lomy. Období třetihor (cca 59 miliónů let) přineslo ústup moře a tektonické změny, převážně zlomy a vrásy, jimiž byly tvárněny tzv. Chlumy. Pohoří Chlumy se táhne na jihu směrem východozápadním v délce přibližně 20 km. Na severu byla takto utvářena Zvičina (671 m n.m.) a její hřeben, na jejíž vrchol byly vyneseny prahorní horniny, převážně rula a svor.Táním ledovců na svazích hor ve čtvrtohorách byla vyhloubena údolí a kotliny Miletínská a Bělohradská, Chlumy tak byly rozděleny na 3 části: Chlum Vřešťovský, Hořický a Mlázovský. Po ledovcích v údolích zbyly vytékající vody Bytsrého potoka a říčky Bystřice.Tundry zarůstají stromy a jsou osídlovány zvěří a prvními lidmi.
PŮDA, PODNEBÍ A VODA
Geologické podloží tvoří druhohorní křídové usazeniny – křídové kvádrové pískovce na jihu a algonkické břidlice. Na tomto podkladě se vyvinuly hnědozemě a hnědé lesní půdy písčitohlinité až hlinitopísčité s různým stupněm oglejení. Na úzkých nivách potoků jsou půdy glejové.Na území obce se vyskytují převážně hnědé půdy a hnědé půdy kyselé, středně těžké,výjimečně těžší, obvykle štěrkové, s dobrými vláhovými poměry až stálým převlhčením.
Hydrologické poměry jsou odvislé od propustnosti podloží. Pískovce jsou propustné dobře až málo, břidlice mají propustnost jen puklinovou. Území odvodňují tři potoky: Lukaveček, Trotinka a Úhlejovský potok, který ústí do potoka Bystrého. Koryta potoků jsou převážně přirozená bez rybníků a jiných vodních nádrží a staveb.
Klimatické poměry řadí území do klimatické oblasti mírně teplé, okrsek mírně vlhký vrchovinový. Průměrná roční teplota se pohybuje kolem 7,5°C, průměrný roční úhrn srážek je kolem 700 mm. Vítr převažuje západní. V roce 1929 byl naměřen v obci rekordní mráz –32°C.
ROSTLINSTVO A ŽIVOČIŠSTVO
Kdysi panenská příroda byla již dávno pozměňována činností obyvatel a jejich způsobem obživy. V minulosti byl v Brodecké části obce povrchový lom na těžbu pískovcových kamenů. Kámen se zde přestal těžit koncem druhé světové války. Další činnost, která dávala obživu obyvatelům obce bylo zemědělství. Tento způsob obhospodařování krajiny ve zdejší lokalitě přetrvává do dnešních dob, i když již není půdní fond využíván v takové míře, jak tomu bylo před rokem 1989. Jako zemědělská půda je vedeno na katastru Úhlejova 137,5 ha a na Chroustově 174,3 ha, z toho orné půdy je 65,8 a 85,7 ha, luk a pastvin asi 110 a 60 ha a lesa 43,5 a 31,2 ha.Vegetační podmínky dle regionálně fytogeolografického členění náleží do oblasti mezofytika – Podzvičinsko a Zvičina. Podle rekonstrukční geobotanické mapy, kterou vypracoval Mykiška a kol., se na převážné části vyskytovala společenstva acidofilních doubrav a na úzkých nivách společenstva olšin. Dle vegetační stupňovitosti ČR je území zařazeno do okrajové oblasti třetího a čtvrtého vegetačního stupně. Základní biogeografickou jednotkou je bioregion Podkrkonošský a biochora chladných členitých vrchovin.Mezi nejčastěji zastoupenými dřevinami, které se v katastru vyskytují patří: smrk, buk, dub, jasan, bříza, tyto se vyskytují převážně v lesních porostech a remízkách, a dále olše, vrba, převážně kolem niv a u neupravených vodních toků. Okolí toků a mokřin jsou hlavní oblastí života nejpřirozenějšího živočišného ekosystému. Kromě nejrozšířenějších druhů lesní a polní zvěře a ptáků, které se v hojnosti vyskytují na území celé ČR se v Podzvičinské oblasti staly hlavními chráněnými druhy vlhkomilní až mokřadní rostliny a živočichové, a území přilehlých rybníků a staré dubové jaseniny. Na důkaz tohoto byla dne 4. 7. 1956 na území „Miletínské bažantnice“ vyhlášena státní přírodní rezervace.
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Kostru ekologické stability tvoří území smrkových lesních porostů, remízky s vyšší příměsí listnatých dřevin a zbytky extenzivních luk na svazích a nivách údolí potoků. Do těchto oblastí nezasahuje hospodářství obcí, proto jsou v územních plánech navrhovány jako lokální biocentra a biokoridory, tak podléhají ochraně a podmínkám obecně závazných předpisů. Nejvíce zastoupená oblast hospodaření na tomto katastru je zemědělská výroba a lesní hospodářství.
Zemědělství je rozděleno na rostlinou výrobu, která je orientována na pěstování pícnin , řepky a obilovin. Hnojení průmyslovými hnojivy je omezeno a aplikují se převážně dusíkatá hnojiva. Aplikaci si provádí zemědělské družstvo svými prostředky a o skladování a prodej hnojiv a ochranných prostředků se stará ACHP Bělohrad. V živočišné výrobě je družstvo zaměřeno na produkci mléka a hovězího a vepřového masa. Na katastru obce Chroustov je umístěna odchovna dobytka. Na území obce je několik soukromě hospodařících rolníků, kteří v rámci čerpání dotací chovají ovce, koně a udržují zatravněné a lesní plochy. Také zde vznikla část označovaná jako "obora", kde je chována dančí a mufloní zvěr a v rámci zpestření kanadské krávy.
Lesní hospodářství je převážně v rukou Lesů ČR s.p., lesní zpráva Hořice, revír Bělohrad. Osobní vlastníci hospodaří jen na velmi malé výměře pozemků. Zalesněnost území je poměrně nízká, lesní porosty jsou zařazeny do kategorií lesa hospodářského a ochranného. Převládají středně věké porosty , druhově v komplexu lesa převládá smrk s místní příměsí buku, modřínu, borovice, jedle atd. Na svazích potoků jsou porosty smíšené, větší skupiny tvoří převážně buk, habr a borovice. V poslední době v rámci kalamity povětrnostní a napadení kůrovcem dochází k masivní těžbě a zalesňování.
