Vítejte na stránkách obce Obec Úhlejov, chcete si nastavit zobrazení:

Horní mlýn

Samota Horní mlýn byla založena pravděpodobně současně s hrádkem Schlossbergem - strážním hradem, neboť každý dvůr míval u sebe poplužní mlýn. První písemná zmínka se zachovala v roku 1637.

Kamenný hrádek stojí na původním místě přes sedm set let a stále přitahuje pozornost starobylostí a mlčením . Kdyby se přetiskly jen všechny hypotézy , romantické dohady a strašidelné pověsti , byla by z toho všeho slušně objemná knížka. Nebyla by však věrohodná a mátla by čtenářům hlavu. Záslužný dějepisec Miletína Jan N. Lhota ve své nepočítaně přečtené knížce o Miletínu věřil v pravost Královédvorského rukopisu a proto v něm hledal vysvětlení o hrádku či hradišti pod Zvičinou. Domníval se , že „ Kamenný hrádek „ byl už při zakládání kláštera v Miletíně zbořen. Býval „bezpochyby“ sídlem loupeživého rytíře, který v okolí zle řádil a proto byl i se svým hradním sídlem zničen. K rozboření tohoto hradu se „snad“ stahuje báseň o Zbyhoni v Královédvorském rukopise. Za základů rozbořeného hradu byla „dle pověsti“ postavena klášterní kaple, kněžiště nynějšího kostela v Miletíně a pahorek nazván „ Schlossberg“ Tahle Lhotova koncepce měla tuhý život. August Sedláček píše o „Šlusparku-Šušpárku“ (zlidovělé označení Schlossberg = kopec se zámkem-hradem) podrobně, pokud jde o nynější podobu, ale vyznává, že o dějinách a jménu není mu nic známo. Antonín Cechner uvádí zase jen konkrétně „hradiště“ eliptického tvaru na ostrohu nad mlýnem rozměrů 62 metry délky a 27 metrů šířky, proti jihu opevněné dvěma náspy a příkopem, na severu náspem s příkopem, dokola bývala ohrada. František Skalický , záslužný vychovatel mládeže z Třebihoště, rozšiřuje popis o několik věží, na západ opět věže, na sever příkop se dvěma náspy, kolem hradiště rybník, jehož hráze jsou patrny a hadovitě vinutá cesta na temeno vrchu. Kdo zde dal opevnění stavět není známo. Pravdě se nejvíc přiblížil historik J.V. Šimák vyslovením názoru, že „hradiště“ nad Úhlejovem může býti i neznámým tvrzištěm. Poslední slovo vyřkli - prozatím - archeologové. Podle závěru doktora Richtra z Archeologického ústavu Akademie věd v Praze jde o středověký objekt. Našel zde již jen kousíček valů vystupující nad okolní krajinu. Nápadná mu byla už jen terénní forma. Nálezy nezaznamenal žádné. Ani Vít Vokolek, archeolog krajského muzea v Hradci Králové a doktor Vencl nenašel žádný materiální doklad, který by blíže určil funkci a stáří tvrziště. Podle jejich zdání to mohl být jen „opevněný dvůr“. A tak se dá zakončit dlouhá historie pátrání po „tajemství“ Šušpárku střízlivě a věcně. Býval to dvůr , který založil klášter Německých rytířů z Miletína po roce 1261 ( písemná zpráva o jeho existenci už z roku 1267), později opevněný po způsobu tvrze. Dvůr sem přivedl poddané nevolníky a dal i jméno povstalé vsi. Ves Úhlejov tedy vznikla při klášterním dvoře . Za druhé t.z. německé kolonizační vlny, kdy se osídloval a hospodářsky exploatoval pomezní hvozd.

PREZENTACE ŠUŠPÁRKU VE ČTYŘECH ROČNÍCH OBDOBÍCH.

JARO - Jaro na Šušpárku

LÉTO - Léto na Šušpárku

PODZIM - Podzim na Šušpárku

ZIMA - 1.Zima na Šušpárku, 2.Zima na Šušpárku

aktualizováno: 24. 11. 2020 11:03, Martin Stránský

Novinky z Horního mlýna

Šušpárek

aktualizace galerie: 2. 7. 2020

  • Jan Stránský
Horní mlýn

aktualizace galerie: 2. 7. 2020

  • Jan Stránský